Zamysleme se: Obrana Karla Vejmelky a kritika, která nemá místo
Je neuvěřitelně smutné, že právě v momentě, kdy bychom měli stát při svých sportovcích, se nejhlasitěji ozývají ti, kteří tomu zjevně nerozumí. Kritika Karla Vejmelky, která se v posledních dnech objevuje na sociálních sítích a diskusních fórech, není jen nefér — je ponižující a naprosto nezasloužená.
Zkuste se na chvíli zastavit a podívat se na Vejmelkovu cestu objektivně. Karel nikdy neodmítl reprezentaci. Vždy řekl, že pojede reprezentovat kdykoliv bude moci. A to také pokaždé splnil. V roce 2022 byl u toho, když český hokej po dlouhých deseti letech konečně získal medaili. Loni bez jakéhokoliv náznaku pýchy nebo egoismu přijal roli trojky. Bez řečí. Bez stížností. A letos? Opět přiletěl, oblékl dres, šel do brány. A dostal přes 50 střel od Američanů. Padesát! To není běžné číslo. To je zápas, kde gólman dře jako kůň a spoléhá se na to, že jeho tým mu pomůže.
A co za to dostal? Zvratky od vlastních fanoušků. Nadávky, výsměch, přezíravost. Tohle má být odměna za roky oddanosti národnímu týmu? Tohle má být vzkaz hráči, který nikdy nereptal, jen makal a plnil, co se po něm chtělo?
Není divu, že člověk začne přemýšlet, zda mu to všechno za to stojí. Kdybych byl na Vejmelkově místě já, asi bych si řekl, že pro vlastní klid se raději reprezentace vzdám. A kdo by mu to měl za zlé? Všichni jsme jen lidé. Každý má svou míru trpělivosti a Karel není výjimkou. Ne každý má tak tlustou kůži jako třeba Roman Červenka, který roky snášel urážky a přesto se vracel. Ale proč by to měl někdo vydržet? Pro koho?
Je důležité si připomenout, že trenéři jako Pavelec a Rulík vědí přesně, co dělají. Jsou to profesionálové, kteří s hráči pracují denně. Vidí jejich formu, mentalitu, nasazení. My, z pohodlí gauče nebo s mobilem v ruce, tyhle informace nemáme. A přesto si dovolujeme vynášet soudy, které jsou nejen mimo realitu, ale i bolestivé.
Máte právo na názor. Každý ho má. Ale ne každý názor musí být vysloven. A už vůbec ne způsobem, který ubližuje. Když někdo udělá chybu, kritizujte výkon, ne člověka. A hlavně — uvědomte si, co všechno ten člověk pro český hokej obětoval. Místo hněvu a výsměchu by si Karel zasloužil uznání a respekt.
Dnes má Karel Vejmelka narozeniny. A já bych mu chtěl popřát nejen všechno nejlepší, ale hlavně klid a sílu dál dělat to, co miluje. Děkujeme, Karle, za tvé srdce, za odvahu a za každou sekundu, kterou jsi v bráně strávil pro naši zemi. Doufám, že přes všechnu zlobu kolem sebe stále vidíš ty fanoušky, kteří za tebou stojí a kteří si tě váží.
